SPAC Mokrolazecká 60 - 5.9.2026 a Slavkovské radary - 6.9.2026

08.09.2026 18:43

O prvním zářijovém víkendu 5. a 6. mě čekal závodní dvoják, v sobotu tradiční Mokrorolazecká 60 a v neděli také tradiční Slavkovské radary, ke kterým jsem se loni po několika letech vrátil.

Sobotní závod v Mokrých Lazcích letos slavil třicáté výročí. Jelo se na tradiční trati s ikonickým stoupáním na Hrabyni, kde se na úvod každého okruhu vystoupá na necelých dvou kilometrech asi 120 výškových metrů. Toto stoupání vždy spolehlivě vyselektuje peloton už v úvodním kole.

Po teplém a suchém týdnu přešla na sobotu studená fronta a trochu zapršelo. Když jsme se Mirkem dorazili před devátou na místo, bylo pod mrakem, poměrně chladno a mokro.  Obloha se ale rychle začala čistit a na závod už bylo polojasno. Zvednul se západní vítr, který sice rychle vysušil silnice, ale především v rovinatém závěru okruhu se jelo proti němu.

Po loňském experimentu, kdy byl závod rozdělený do dvou balíků, se letos opět startovalo hromadně v jenom pelotonu. Sám jsem byl zvědav, jak mě to na zdejší těžké trati půjde, poslední dobou jsem neměl dobrou formu a závody mě moc nevycházeli.

Úvodní stoupání na Hrabyni v prvním kole vypadalo dobře, zachytil jsem se v celkem rychlé skupince, která ještě v průběhu prvního kola dojela další malou skupinu. Bylo nás myslím víc jak deset a byl tu jeden závodník z déčkovým číslem, Libor Jurča. Byl to hukot, ale dařilo se mě zatím se ve skupině držet.

V nájezdu do druhého kola mě Mirek podal pití a v úvodním kopci jsem si hodně hlídal, abych nechytil ztrátu. Ve skupině jsem se udržel a podařilo se mě v ní dokončit i druhé kolo.

Třetí výšlap na Hrabyni už jsem hodně cítil, ale stále se mě dařilo se držet ve skupině. Na přejezdu k Velké Polomi jsem však už dost vlál na konci skupiny a jen obtížně jsem se držel v kontaktu. Přejezd ke sjezdu do Hráje už byl na terezíně a to mě definitivně odstřihlo od skupiny. Do sjezdu jsem najížděl s mankem několika desítek metrů a už jsem to nedocvakl. Následné závěrečné stoupání k Hrabyni jsem vyjel kousek za skupinou, která se v závěru na otevřené pasáži v protivětru začala dělit.

Závěrečný sjezd do Hájů a rovina do Lazců už byla sólo jízda, kdy jsem se snažil ztratit minimum na ostatní.

Naši kategorii vyhrál Libor JURČA, já jsem bral druhé místo. Na třetím místě přijel David Bajgar. Závod celkově vyhrál Marek KONWA. Všem soupeřům velká gratulace!

Náš tým Cyklokramo byl v závodě vidět včetně několika pódiových umístění:

Petr Zatloukal – 1. místo kat. C

Ladislav Toman – 1. místo kat. F

Blahopřání kolegům z týmu!

Velké díky patří organizátorům za parádní závod. Krásná a spravedlivá trať, skvěle připravené zázemí závodu a velmi dobré zabezpečení trati.

V neposlední řadě děkuji Mirkovi za doprovod a fotky.

Závěrem souhrn toho nejdůležitějšího:

Na druhý den v neděli se v Loučce jela tradiční časovka Slavkovské radary. Počasí vyšlo pěkně, jen ten severozápadní vítr byl občas cítit, hlavně v otevřené části před Slavkovem. V horní pasáži zase tak nevadil, tam byl zleva. Jenže mě to v neděli nijak oslnivě nejelo a zajel jsem na pár vteřin shodný výsledek jako loni. Na záznamu z polaru to je patrné, že jsem se jen obtížně dostával do maximálních tepů. Tak třeba to vyjde lépe příští rok.

V letošním roce se na kopci objevil nový talent – Patrik TOMAN. V jednadvaceti letech vyletěl na kopec ve vynikajícím čase 15:07! Držím mu palce, aby mu to vydrželo a hodně úspěchů!

Velké poděkování organizátorům a podporovatelům tohoto lokálního závodu!

Štítky:

| |

Zpět