Slavkovské radary 2011 - výsledky

Konec letošního léta nám nadělil pěkný dárek, nádhernou první neděli v září. Tak příznivé počasí na horskou časovku Slavkovské radary, která se konala už po osmé v Loučce u Lipníku nad Bečvou, léta nebylo. Loni jsme na trati mrzli v severním studeném větru při teplotách kolem 10°C, letos to bylo na krátké už od rána a odpoledne se teploty vyhouply nad letních 25°C. Mírný jihovýchodní vítr pak nebyl problém, v závěrečném kilometru spíše pomáhal.

Organizátoři z Lipenského Cykloteamu vypsali už podruhé i kategorie pro koloběžky a tak bylo možné na trati potkat i jezdce na těchto strojích. Krásné počasí však přilákalo na start především početnou skupinu cyklistů, takže na kopci to chvílemi vypadalo jako o pouti. Navíc letos dostal každý jako upomínku své startovní číslo s dosaženým časem. Členové Lipenského Cykloteamu se prostě letos vytáhli. Nepřekvapil je nával účastníků, zvládli celou akci na jedničku a všechno klapalo. Drobné nesrovnalosti se zařazením některých závodníků do kategorií se řešili na místě.

Já jsem procházel předstartovní přípravou už od samého rána. Věnoval jsem několik hodin přípravě kola i své tělesné schránky. Na start horské časovky nemůžete přijít jen tak, zvlášť pokud chcete atakovat ty nejvyšší příčky. Důkladná příprava organizmu a minimálně hodinové kvalitní rozjetí před samotným výkonem je nutností. Závodník musí být před startem dokonale nažhavený. Na start jsem šel kolem jedenácté hodiny a musel jsem si vystát krátkou frontu, která se ještě kapku zadrhla, když se čekalo, až nákladní auto naloží kontejner s jablky. Nemohli si prostě na tuhle akci vybrat lepší čas, než v neděli před polednem. :-) Ještě než jsem vyrazil na trať, odložil jsem všechny nepotřebné krámy, abych se maximálně odlehčil. No a potom jsem šel na to. Nevím jak ostatní, ale já mám pocit, že ten kopec bolí každý rok o trochu víc. Nepoznám, nakolik se ten pocit dá připsat na vrub zase o rok vyššímu věku a nakolik vyššímu úsilí. Takže nejslastnější pocit je vlastně průjezd cílem, kdy už můžu povolit a shodit na lehký převod.

Nebudu už déle napínat, po několikaletém úsilí jsem se dostal pod magických 17 minut a dal ten kopec za 16:33. Svůj nejlepší čas jsem tedy posunul o celých 40 vteřin!!! Prostě paráda! Pavel Cimbálník potvrdil svou skvělou letošní výkonnost a po vítězství v horské časovce z minulého týdne na Dlouhých Stráních přijel v dresu mistra ČR a Krále hor 2011 i na Radary. A povedlo se! S časem 16:57 obsadil celkové druhé místo a svůj loňský čas vylepšil o 25 vteřin. Na třetí příčku se propracoval skvělým výkonem v čase 17:08 Jarda Obruča. Jarda zatím drží na Radarech rekordní čas 16:14, který tady zajel už na prvním ročníku v roce 2004. Letos se opět blýsknul, když časovku absolvoval na singlespeedu (kolo pouze s jedním pevným převodem). Klobouk dolů! Na nepopulární čtvrtou příčku pak odsunul Luďka Blinku, který na kopec vyjel v čase 17:32. Páté a poslední honorované místo bylo letos dělené, s časem 17:43 jej svorně obsadili Jakub Zajíček se Stanislavem Špilerem.

Z výsledků je patrné, že špička se nám každým rokem zužuje a letos se už do první dvacítky nedostal nikdo s časem přes dvacet minut. Dokonce v první pětce bylo dělené místo! Navíc hodně oranžových políček ve výsledkové listině napovídá, kolik závodníků si v letošním příznivém počasí vylepšilo své osobní rekordy. Kromě historicky největší účasti se zlepšila i sportovní kvalita výkonů a z výsledků je vidět, že se letos opravdu tvrdě závodilo.

Na trať vyrazila také cyklistická mládež a jedním z nich byl i syn Radka Nováka, jinak člena mého doprovodného týmu pro ultramaratony, Radek Novák ml. zvaný Ráďa. Ačkoli závod absolvoval poprvé a na horském kole, zajel výborně a s časem 23:27 obsadil ve své kategorii 2. místo! Posílám gratulaci a přání, aby se mu dařilo každý rok ze svého času kousek ubrat a dostat se tak nejen na špici ve své kategorii, ale i mezi elitu na tomto kopci, tedy pod dvacet minut.

V kategorii koloběžek se vynikajícím výkonem blýskl Dalibor Cisár, který na kopec vyjel ve fantastickém čase 27:25. Velká gratulace! Osobně stejně moc nechápu, jak se dá na koloběžce vyjet tak rychle takový krpál. Určitě to bolí stejně jako na kole a možná i o trochu víc.

Velké díky patří členům Cykloteam Lipník nad Bečvou, za bezvadnou organizaci a zajištění celé akce, kterou pořádají již osm let za podpory města Lipník nad Bečvou. Vzhledem ke každoročně stoupajícímu počtu účastníků je jasné, že závod se stává pravidelnou zastávkou amatérských i rekreačních cyklistů z širokého okolí. Možnost porovnat svou výkonnost s vlastním výkonem z loňského roku a zároveň s dalšími soupeři je určitě silným motivačním impulzem. Nakonec je to také pro mnohé z nás jedna z posledních možností, sejít se na konci sezóny a prožít příjemnou neděli mezi stejně "postiženými".

Moje poděkování také patří Edovi Pospíšilovi a Pavlovi Novákovi za pěknou fotodokumentaci, kterou si můžete prohlédnout ZDE. Výrazy ve tvářích závodníků jen dokladují, jak je závod náročný a že to není jen taková nedělní procházka.

Pro zvědavé přikládám svůj záznam z polaru. Aktuální hodnota je vztažená k momentu průjezdu cílem. Jelikož jsem závod absolvoval již po sedmé (z roku 2007 mám absenci), přikládám malou statistiku mých výsledků.

Nakonec tady mám k nahlédnutí oficiální výsledkové listiny: kola, koloběžky. V koloběžkách je omylem zařazený Jiří Němec, ten patří pochopitelně mezi cyklisty, to je jasně patrné z dosaženého času. Ve výsledkové listině cyklistů patří celkově na 18. místo a ve své kategorii na druhou příčku.

P.S. Ještě malou prosbičku k pánům cestářům. Myslíte, že by se nenašlo trošku toho asfaltu, nebo jak se moderně říká živice, aby se zalátali alespoň ty největší díry v úseku od Loučky po hranici vojenského prostoru? Ten krátký úsek silnice už začíná místy připomínat solidní tankodrom. Předem moc a moc díky.