Sezóna 2025, shrnutí + slavnostní zakončení Suchdol 8.11.2025

04.12.2025 18:08

Mrzí mě, že ačkoli jsem letos objel celkem dost závodů a prakticky bez přípravy, nepodařilo se mě během roku publikovat o tom žádný článek. Byl jsem příliš zaměstnaný sám sebou, nejen probíhající intenzivní rehabilitaci lícního nervu, ale i návratem do práce v červnu. Tímto článkem tedy splácím částečně svůj dluh.

Moje letošní působení ve SPAC bych popsal jako opatrný návrat. Ačkoli jsem stále ještě v rekonvalescenci a intenzivně rehabilituji, podařilo se mě zúčastnit se poměrně velké části závodů v rámci SPAC 2025. Už na jaře však bylo jasné, že s ohledem na můj zdravotní stav a absenci zimní přípravy, letos nepodám žádné výkony a tak jsem letos jezdil závody za náš B tým, aby v áčku zůstal prostor pro perspektivnější závodníky.

Poprvé jsem se postavil na start časovky v Žabni v sobotu 10. května. Jelikož jsem ještě stále neměl dostatečnou jistotu ohledně stability na kole, zvolil jsem raději normální kolo s nástavci. Na časovkářskou kozu jsem si ještě netroufl, proto jsem všechny časovky letos jezdil takto. V poměrně chladném počasí jsem zajel čas, který nebyl z mého pohledu nic moc, ale stačil na páté místo v kategorii.  

Další závod v pořadí byla 1. června tradiční časovka kolem vodní nádrže Morávka VC Racingu Olešná. Můj čas byl opět nic moc, ale stačil na čtvrté místo v kategorii. Počasí vyšlo parádně a tak jsem poprvé jel v krátkém. Ze závodu jsem však měl hodně dobrý pocit.

Sedmého května jsem se postavil na start prvního hromadného závodu v Suchdole nad Odrou. Byla to však z mého pohledu katastrofa. Namlsaný předchozími časovkami, jsem si nedával pozor. První stoupání na Veselský kopec jsem přepálil a v závěru mě krutě došlo. Doufal jsem, že se ve sjezdu oklepu a závod alespoň dokončím, ale byl jsem rád, když jsem pak na Pohoř vyjel na kašpárka. Sjel jsem pak jen volně do Suchdola a závod vzdal. Druhé kolo by už bylo jen zbytečné trápení.

Dalším závodem byl hromadný horský závod Bystřice–Loučka. Vědom si brutálního závěru stoupání a s odhodláním tentokrát závod dokončit, jsem to pojal v první části velmi volně, abych si ušetřil síly na závěr. Čas byl pochopitelně špatný, ale nakonec mě vynesl na krásné čtvrté místo v kategorii.

Následoval hromadný okruhový závod Tour de Čupek v Palkovicích s finální stoupáním na vrchol stejnojmenného kopce. Opět se jelo za krásného letního počasí. Tentokrát jsem si už lépe hlídal intenzity, závod jsem sice nepřepálil ale i tak jsem v cílovém stoupání dost trpěl. Můj čas stačil tentokrát na sedmé místo v kategorii.

Dalším závodem byla 3.8. tradiční časovka na Lysou Horu. Letos opět na mokru, ale přes počáteční nejistotu, jsem ji ve finále odjel. Jen jsem se po převlečení v cíli moc nahoře nezdržoval a sjel zase rychle zpátky do tepla. Ten den jsem se na kopci dost vytrápil a i ze záznamu Polaru je vidět, že mě to ten den moc nesedlo a i čas nebyl nic moc. Přesto stačil na šesté místo v kategorii.

Následujícím závodem byla šestého září moje oblíbená Mokrolazecká 60. Selektivita úvodního stoupání na Hrabyni způsobila, že jsem po prvním kole zůstal sám s Milanem Novákem za zády. Takto jsem obkroužil zbývající dvě kola a potěšilo mě, že jsem přesto dokázal udržet dostatečné tempo a nikdo mě zezadu nesjel. Můj čas stačil na páté místo v kategorii.

Na druhý den se v Loučce jela tradiční časovka Slavkovské radary. Na závodě jsem už několik let absentoval, dobrý důvod zase si k radarům na čas vyjet. Ten den moc teplo nebylo, ale aspoň nepršelo. Můj čas sice nebyl nic moc, ale zajel jsem lehce pod dvacet minut, což považuji za velmi dobrý výkon. Také mě potešilo, že se závod vrátil k původnímu formátu a podle počtu účastníků si své příznivce udržel. Za mě velký palec nahoru!

Předposledním závodem byla 14. září propršená Bohumínská časovka. Závod jsem absolvoval celý v dešti, až na vyhlášení se maličko vyčasilo. Paradoxně jsem s časem, který opět nebyl nic moc, zajel nejlepší výsledek sezóny. V kategorii jsem skončil na čtvrtém místě. Jelikož se ale závod jel jako Mistrák SPAC, v redukovaném pořadí jsem v rámci SPAC obsadil v kategorii třetí místo a šel jsem si na bednu pro placku.

Poslední akcí byla časovka na Pustevny, která letos připadla na sobotu 20. září. Krásné podzimní počasí a zajel jsem celkem slušný čas. Na třetí místo v kategorii mě chybělo 36 vteřin. Příjemná tečka na závěr sezóny.

Finále sezóny SPAC letos připadlo na sobotu 8.11. V Suchdole nad Odrou v místním kulturáku proběhlo slavnostní vyhlášení letošního ročníku SPAC. I když jsem se letos spíše účastnil, obsadil jsem krásné páté místo v kategorii D. Na vyhlášení jsem však především nemohl chybět, jelikož naše áčko Cyklokramo Suchdol nad Odrou letos opět vyhrálo týmovou soutěž. Dokonce už po čtvrté v řadě. Poprvé se nám to povedlo v roce 2022, kdy jsem jezdil za tým první sezónu. Kolegové z týmu si hodně sáhli na pěkná ocenění, což pěkně shrnul kromě ve svém článku náš kapitán Tomáš Dohnal na stránkách našeho oddílu.

Posílám velkou gratulaci všem členům našeho fantastického vítězného týmu!

Velké poděkování také všem, kdo mě letos na závodech podporovali!

Teď se začnu pomalu dívat do příští sezóny. I když stále ještě musím rehabilitovat lícní nerv, pokusím se maximálně využít zimní měsíce k přípravě a uvidíme, co se mě podaří.

Především však doufám a držím palce spolku SPAC, aby přežil aktuální krizi. Na schůzi před vyhlašováním se ukázalo, že se nenašel nikdo, kdo by po Pavlu Urbaníkovi převzal post ředitele soutěže. Je to nejen mrzuté, ale bohužel to jen podtrhuje další indicie, která naznačují, že náš krásný sport a potažmo i soutěž SPAC čelí krizi. Napovídá tomu nejen viditelný úbytek aktivních závodníků na jednotlivých závodech, ale také úbytek sponzorů a organizátorů závodů. Myslím, že míč je momentálně na straně nás, závodníků. Pokud nebudeme ochotni se ve větší míře zapojit do závodů a případně se podílet na organizaci SPACu, těžko budou organizátoři závodů a případní sponzoři náš sport organizovat a podporovat. Můj pocit z celé situace jen podtrhuje sdělení Tomáše Dohnala, který měl na letošním MADu skoro stejný počet organizátorů, jako bylo závodníků. Takový stav se nedá dlouho udržet morálně natož ekonomicky.

Přitom poslední ročníky, za ředitelování Pavla Urbaníka, se organizace soutěže posunula nebývale vpřed, na velice kvalitní úroveň. Za to mu osobně i ostatním z výboru patří velké uznání a dík.

Doufám, že je to pouze moje zdání nebo dočasná „únava materiálu“ a náš sport čeká opět renesance a rozkvět. Jinak hrozí, že budeme závodit leda tak on-line na trenažerech, což je pro mě příšerná představa.

Výsledkové listiny Slezského poháru amatérských cyklistů 2025:

Fotogalerie ze slavnostního zakončení sezóny:

Pokud budu v příští sezóně závodit, bude to doufám opět v barvách CYKLOKRAMO Suchdol nad Odrou.

Velké poděkování soupeřům a kolegům z týmu, za parádní závodní zážitky a především organizátorům závodů a všem, kdo se na našich amatérských závodech podílejí. Na shledanou v sezóně 2026!

Štítky:

Zpět