O pohár města Žamberka - etapový závod

Na první červencový sváteční víkend připadl letos termín konání etapového silničního závodu O pohár města Žamberka, který je součástí soutěže Moravského poháru. Jelikož letos sbírám body do celkového pořadí poháru a navíc mě lákal formát závodu – tři etapy během dvou dní, neváhal jsem ani okamžik. Měl jsem sice v nohách čerstvě rekordní 24-hodinovku na Slovakia Ringu, ale věřil jsem, že sedm dní by mě mělo na kvalitní regeneraci stačit. Abych podpořil své šance, vyrazili jsme s mým doprovodem Pavlem Bontou a Edou Pospíšilem do Brány Orlických hor, jak je malebné městečko v podhůří Orlických hor nazýváno, už v pátek odpoledne. První etapa – časovka na 11 km, měla startovat v 9:30 ráno, a tak bylo pro mě výhodné přespat na místě a být na první etapu pořádně odpočatý. Ubytování jsme měli v příjemném Penzionu ROT, kde jsme měli parádní zázemí a na všechny etapy se dalo dojít pěšky.

Závod začal časovkou v sobotu dopoledne. Měl jsem startovní čas 10:14, čili dost času na přípravu. Na obloze se od rána honili mraky a sem tam padlo i pár kapek. I v průběhu mé jízdy v časovce na mě pár kapek spadlo. Chtěl jsem časovku jet naplno a využít toho, že jsem ještě odpočatý. Takže jsem technicky náročnou trať, kde bylo třeba dvakrát vylámat strmilovák na okraji Žamberka směrem na Kunvald napálil hned od začátku. Úzká silnice se vlní údolím směrem na Kunvald a stále mírně stoupá. Za obrátkou se jede z kopce, ale je to opět zvlněné s krátkými houpáky. Na trati není hluchý prostor, stále je třeba jet naplno a soustředěně. Na tak krátké distanci – 11km, se projeví každá chybička. V cíli jsem měl dobrý pocit, že jsem se vydal na maximum a výsledný čas mě to poté potvrdil. Časovku jsem zajel za 16:43,8, což znamenalo druhé místo v etapě za skvělým Pavlem Kudou, který mě nadělil v cíli dvě vteřiny. Na třetím místě s časem 17:01,03 se v časovce umístil Václav Vodička. Na mého největšího soupeře, Libora Homolu, který se v časovce umístil na čtvrtém místě, jsem získal skvělých 26 vteřin. Pro mě to byl úvod do závodu jako hrom a v dalším průběhu závodu jsem z toho jen těžil.

Druhou etapou byly městské okruhy, které se jezdily na uzavřeném 2km dlouhém okruhu v ulicích města Žamberk. V naší kategorii C byla etapa vypsána na 20 okruhů s rychlostní prémií v desátém kole. Pro mě to byla premiéra, nic takového jsem dosud neabsolvoval. Nicméně do této etapy jsem nastupoval s cílem neztratit nic ze svého náskoku na Libora a pochopitelně jsem musel hlídat i v té době vedoucího Pavla Kudu. V praxi to obnášelo vydržet jezdit celý závod s čelem. Náš balíček odstartoval ve čtyři hodiny a hned od počátku se jelo vražedné tempo. Nicméně celkem bez větších problémů jsem stíhal a občas jsem i tahal špic. Především jsem si ale hlídal čelo závodu, a pokud vznikla nějaká skulinka, okamžitě jsem reagoval a dojížděl si to. Okruh byl poměrně komplikovaný, hodně zatáček a úzkých uliček. Balík se natahoval a sjížděl. Bylo třeba být neustále ve střehu. Ve spurtu na prémii jsem se snažil hlídat si Libora. Prémii v desátém kole vyhrál v té chvíli odjetý Vašek Vodička, na druhém místě dospurtoval Petr Chaloupka a Libor Homola bral tři sekundy za třetí místo. Já jsem projel o dvě místa za ním. Do konce závodu jsem se už jen snažil neztratit kontakt a dojet s hlavní skupinou. V posledním kole nastal hrozný mazec a dalo to hodně práce, neztratit kontakt. Nakonec se zadařilo a dojel jsem na osmém místě v hlavní skupině. Etapu vyhrál parádním finišem Marek Chuděj, na druhém místě projel cílem Petr Chaloupka a trojici uzavřel skvěle si vedoucí Vašek Vodička.

Po prvních dvou etapách byla tedy situace taková, že vedl Pavel Kuda, já jsem byl za ním o dvě sekundy a na Libora jsem měl rezervu 23 vteřin. V neděli nás čekala královská etapa, kde bylo ještě možné bojovat čtyřikrát o prémiové vteřiny. Takže následovala pořádná večeře, nějaké ty suplementy pro rychlejší regeneraci a brzo do postele.

Nedělní počasí vypadalo o poznání lépe než sobotní a slibovalo teplíčko i v kopcích. Náš balíček kategorie C včetně několika příchozích juniorů se vydal na trať krátce po desáté hodině. Zpočátku se jelo tempo, ale žádné hrůzy. Čekali nás pořádné kopce, bylo třeba šetřit síly. Nicméně na čele se od začátku hodně angažoval Libor. Před začátkem hlavního stoupání na první HP Mezivrší se dopředu vydal jeden z juniorů, bohužel si nepamatuji číslo. Nicméně o tempo na čele balíku jsme se začali starat s Liborem a Pavlem, takže jeho náskok, který si zpočátku rychle vybudoval, skončil asi kilometr před vrcholem stoupání. To už jsem se usadil na čele a rozhodl jsem se vyzkoušet, jak jsme na tom se silami. Kupodivu se mě podařilo prémii na Mezivrší vyhrát, což mě velice povzbudilo.

Do sjezdu jsem najížděl zároveň s Liborem, který byl na prémii druhý. Krásný lesní namotaný sjezd jsem si užil naplno, znám jej z Rampušáka, kdy se jezdí nahoru. Jen bylo třeba dávat pozor na příčné strouhy, které jsou sice pod asfaltem, ale jsou tam propadliny. Když je přehlédnete, dokážou pěkně kopnout. Také jsme cestou potkali pár turistů, kteří nám však raději šli z cesty. Pod sjezdem se zformovala skupinka, kde byli nejen tři jezdci z kategorie B, které jsme dojeli na prémii, ale také Pavel Kuda s jedním z juniorů. Bylo nás tedy sedm, jela se lajna a pěkně to odsýpalo. Byl jsem rád, že si nás Pavel dojel, pokud by s námi vydržel další prémie, mohlo to pro mě být výhodou. Jen jsem si ho musel také hlídat, abych uhájil své, v té době velmi těsné, vedení.

Jakmile se terén začal zvedat směrem k druhé prémii na Zaječinách, zůstali jsme pouze ve třech s Liborem a Pavlem. Prémie byla poměrně krátká, ale závěrečná pětistovka byla v lese na neuvěřitelně rozdrbaném asfaltu. Vyvezl jsem se za Liborem a Pavel projel prémií za mnou. To byla kombinace, která mně vyhovovala a prakticky stejně dopadly i další dvě prémie v druhém kole. Na té poslední jsem už držel Pavla na distanc jen s vypětím všech sil. V pasážích mezi prémiemi se Libor občas pokoušel o odjetí a rozdělení skupinky, ale to se nám s Pavlem dařilo eliminovat a tak do závěrečného úseku za poslední prémií, kde se Libor opět pokusil odjet, jsme jeli všichni tři společně. V klesání za Kunvaldem k žádnému zvratu nedošlo a tak Libor za to vzal, jak jsem předpokládal, pod strmilovákem na posledním kilometru před cílem. Pavel zareagoval lépe než já. Měl jsem už hodně ztuhlé nohy, nicméně z posledních sil jsem to roztočil a na vrcholu stoupání před sjezdem do města, jsem Pavla ještě stihl přeskočit. Řítil jsem se dolů a snažil se neztratit Libora. Auta v ulici nám zastavila, mockrát díky!, tak jsme to mohli napálit a do uličky před výšvihem na náměstí jsem měl Libora na dvacet metrů. V tu chvíli se přede mě vyřítil Pavel. Liborovi trochu stínila červená Fabie, ale do výšvihu najížděl s náskokem desítek metrů. Pavel to vzal kulišácky vlevo po betonovém chodníku, aby se vyhnul drncavým kostkám. Ani jsem si nevšiml, jak se mu tam povedlo dostat, ale bylo to profesorské. Vylámal jsem to za nimi a na třetím místě projel cílem.

Poslední etapu tedy vyhrál Libor Homola a na druhém místě dospurtoval Pavel Kuda. Já jsem obsadil třetí příčku. Nicméně zisk prémiových vteřin na horských prémiích mě posunul o jedenáct vteřin před Pavla v konečném pořadí. I když Libor v závěrečné etapě také posbíral bonifikační vteřiny, na Pavlův náskok to nestačilo. Posunul se tedy o jednu příčku na celkové třetí místo, se ztrátou osm vteřin na druhého. Celý závod byl nesmírně vyrovnaný, o čemž svědčí i to, že jsme se na prvních třech místech celkového pořadí vešli do devatenácti vteřin.

Závěrem maličko statistiky. Lítých bojů v malebných kulisách města Žamberka a jeho okolí se zúčastnilo celkem 84 závodnic a závodníků, do konečně klasifikace se z nich dostalo šedesát. Všem, kteří se zúčastnili a vytrvali až do konce, blahopřeji! Pro mě osobně byl celý podnik v podstatě cyklistickým svátkem. Sice jsem si musel sáhnout hodně hluboko, a na konci jsem už byl hodně unavený, ale myslím, že takticky jsem závod zvládl na jedničku a i díky tomu jsem mohl vystoupit na nejvyšší stupínek bedny.

Velké poděkování patří pořadatelům závodu: Cyklo Janoušek, SK Žamberk, město Žamberk. Celá akce byla dobře organizačně zajištěna, vše klapalo jak na drátkách, včetně výsledkového servisu. Osobně jsem nejvíce ocenil zabezpečení trati pro městské okruhy, i když také časovka a horská etapa byly skvěle zajištěny. Byla to pro mě na podobném závodě premiéra. Okruhy městem nejsou zrovna moje „kafe“, ale rozhodně jsem se nenudil. Koneckonců, kdy se mě zase poštěstí lítat po městě čtyřicítkou-padesátkou a neřešit chodce, auta atd. Rozhodně zajímavá zkušenost a také příležitost pro silově založené závodníky. Takže organizátorům závodu ještě jednou velké poděkování! A samozřejmě velké díky všem, kteří se podíleli na skvělém zabezpečení tratí.

Další poděkování bych rád poslal svým soupeřům v kategorii. Moc díky za nádherné klání! Myslím, že všichni si nakonec přišli na své. Časovkáři se vyřádili na časovce, kde jsem zaznamenal pěkné třetí místo Vaška Vodičky. Ten si také určitě užil okruhy městem. Nejen, že vyhrál prémii, ještě si dobře vedl v závěru etapy, kde obsadil také třetí místo. Marek Chuděj opět skvěle roztočil své nohy a dospurtoval si pro první místo v druhé etapě. Navíc podal vyrovnaný výkon i v ostatních etapách a obsadil celkové páté místo. Nesmím zapomenout na čtvrtého muže v pořadí Martina Janů. Ten zajel velice vyrovnaný závod a v celkovém pořadí obsadil sice nepopulární, ale těžce vybojované a tedy cenné čtvrté místo. Smolařem závodu byl asi Petr Chaloupka, který měl v časovce technický problém, a chytil tak hned na začátku víc jak minutovou ztrátu. Nicméně v druhé etapě se rychle oklepal a ve spurtu si dojel pro pěkné druhé místo.

Moc děkuji svému doprovodnému týmu ve složení Pavel Bonta a Eda Pospíšil. Byla to pro ně také premiéra, ale zvládli to dobře. Eda navíc pořídil hodně fotek, které si můžete prohlédnout v následující fotogalerii.

Co dodat závěrem, výjimečná akce v krásném prostředí. Počasí vysloveně cyklistické. Jen mě trochu překvapila poněkud nižší účast závodníků. Na tak výjimečné akci, kdy si během dvou dnů mohou dosyta zazávodit, bych čekal trochu větší účast. Myslím, že pro pravověrné silničáře není vyšší mety, než právě etapový závod.  Za sebe mohu prohlásit, že pokud budu mít příští rok volný termín, rád se do Žamberka vrátím.

Na úplný konec přikládám výsledkový a statistický servis:

• celková výsledková listina kategorie C
• výsledky jednotlivých etap
• záznam Polar – časovka
• záznam Polar – městské okruhy (chybný údaj počtu km)
• záznam Polar – horská etapa
• mapa trati časovky a městských okruhů
• mapa trati horské etapy

Na webu jsou k vidění krásné fotogalerie:

• časovka - Jan Brychta
• horská dojezd - Jan Brychta
• Moravský pohár – Olimpex

Především obě galerie od Jana Brychty jsou fantastické. Nádherné fotky, moc díky!

P.S. Přece jen si neodpustím alespoň malý dovětek. Jediné, co mě v průběhu závodu naštvalo, byly ty dva rádoby „zpomalovací prahy“ v ulici 17. listopadu, přes které jsme museli celou hodinu jezdit-skákat. Myslím si, že když už se musí podobné věci na silnicích dělat, měli by odpovídat svému účelu. Pro tahle konkrétní zařízení, bych zvolil spíše název „likvidátor“!