Double Mamut tour 2015 non-stop - výsledky

16.09.2015 17:49

Povedlo se! Odstartoval jsem od brány přerovského výstaviště v sobotu ve tři čtvrtě na čtyři odpoledne a v neděli krátce před sedmou ráno jsem byl zpět. V nohou 400 km s převýšením skoro 6500 metrů. Celkový čas 15:09, cíl byl tedy splněn. Výsledná statistika je ZDE. Dále přikládám záznam z Polaru.

Počasí vyšlo téměř ideálně, na startu bylo komfortních 21°C pod skoro jasnou oblohou. Během večera a noci sice teplota poklesla, ale nebylo to nijak dramatické, i když na několika místech po ránu jsem zaznamenal i teploty lehce pod 10°C. Víceméně se ale noční teploty pohybovali v rozmezí 13-16°C. Obloha byla v noci jasná, ale měsíc byl v novu, takže byla skutečná tma a na vrcholcích kopců byly nádherné výhledy na hvězdnou oblohu.

Vzhledem k době startu jsem většinu trati absolvoval po tmě, což sebou samozřejmě nese jistá specifika. Kdo někdy jezdil na kole v noci, ten je jistě dobře zná. Jízdy v noci vyžaduje především stálou a vysokou koncentraci jezdce. Máte omezený přehled o tom, co je před vámi. I když máte dobré světlo, vozovka je osvětlená pod jiným úhlem, než ve dne a tím pádem snadno přehlédnete drobné překážky. Také musíte dávat pozor na zvířata, která se především v lesích, ale i ve vesnicích po silnicích nebo v jejich blízkosti pohybují. Za těch necelých deset nočních hodin jsem potkal desítky zvířat, hlavně mě překvapilo množství vysoké zvěře, kterou ve dne člověk v lese neuvidí. Paradoxně, největší problém jsem měl s kočkami, které se několikrát ve vesnicích prosmýkly těsně před předním kolem. Štěkající psi naštěstí zůstali všichni za ploty.

Dalším specifikem zvolené trati, kromě náročných kopců a následných sjezdů, byly dva úseky se zákazem vjezdu, které bývají v noci uzavřeny závorou. Jedná se o přejezd Hadovny a výjezd na Tesák od Rajnochovic. Na to jsem musel myslet a dávat velký pozor. Naštěstí z těch čtyř závor byla v noci zavřená jen ta na vrcholu Tesáku, která ale má udělaný průchod pro chodce. S opatrností se jím dá projít i s kolem.

Problémem jsou také protijedoucí auta v úsecích s úzkou vozovkou, zvlášť když k setkání dojde v zatáčce. Takové horké situace jsem zažil dvě. Jedna se stala v prvním sjezdu k Malhoticím, v klesavé levé zatáčce v lese. Včas jsem viděl světla a tak jsem jel po samém okraji a vyhnuli jsme se celkem dobře. Druhé setkání provázelo kvílení brzd. Došlo k němu ve stoupání na Lázy v mírné levotočivé zatáčce za boží mukou. Bylo to nějaké větší SUV a sotva se na úzkou silnici vešel, musel jsem vyjet až na šotolinu v krajnici. Problém je, že zatím co cyklista vidí světla blížícího se auta, světlo na kole v nich zaniká a tak o vás řidič prostě neví. Je třeba s tím počítat a na případný problém se dopředu připravit, zpomalit a zajet co nejvíce ke kraji.

Rozhodl jsem se, že podporu uděláme systémem předem domluvených zastávek, které jsem si rozmístil po trati tak, aby jednak Mirek nemusel moc přejíždět a já abych zvládl přejet úsek mezi zastávkami na dva bidony. Vyšly z toho tři místa (Tesák, Prusinovice, Kunovice), mezi kterými Mirek přejížděl. Byl to sice malý risk, ale vyšel nám na sto procent. Mirek se navíc mohl při čekání alespoň trochu prospat. Naštěstí jsem všechny etapy zvládl bez potíží a nemusel vytahovat mobil a přivolávat si Mirka někam na trať. Jediný technický problém jsem musel řešit v začátku prvního sjezdu z Lázů, kdy se mně rozpojil držák blikačky (asi špatně dotažený šroubek). Naštěstí jsem si toho všiml. Blikačka pád zázrakem přežila. Jelikož je vybavená klipem, vezl jsem ji pak až do konce upevněnou za lem zadní kapsy dresu. Paradoxně jsme se s Mirkem hledali v neděli ráno před výstavištěm. Začínala tam nějaká výstava a výstaviště bylo v obležení aut, která stála v dlouhých kolonách na obě strany. Sešli jsme se až kus dál na parkovišti u Billy.

Co se týká samotného průběhu, jelo se mě celkem dobře, neměl jsem během jízdy žádné větší problémy. Občas jsem měl drobné problémy s mírným protivětrem, který foukal od jihu a to i během noci. Mírný útlum výkonu jsem zaznamenal na konci prvního kola a při nájezdu do druhého, naopak paradoxně nejtěžší pasáže druhého kola, které jsem jel v druhé polovině noci, jsem zvládal bez potíží. Pochopitelně, že jsem v té době už kopce nejezdil silově, jako v prvním kole, ale neměl jsem žádné problémy s udržením tempa. Trochu mě občas pobolívali kolena, ale nebylo to nic vážného, co by mě nutilo zmírnit tempo. Mají toho prostě za tuto sezónu už také dost a hlásí se o své.

Projel jsem téměř přesně trať letošního ročníku Mamut tour. Pouze při nájezdu do prvního kola jsem musel objet tradiční kostkový úsek mezi Prosenicemi a Radslavicemi. Je to tam uzavřené a pokládá se nový asfalt. Na trati přibylo více opravených úseků, např. začátek sjezdu z Tesáku, kde byl totální tankodrom, má nový asfalt. Nový povrch má také silnice z Kelče směrem na Těšice. Bohužel odbočka na Malhotice to schytala, je tam z nového asfaltu skok do šotoliny, ale snad to ještě cestáři opraví. Silnice ještě není dokončená a musel jsem kousek projet zákazem vjezdu. Průjezd přes Fryšták po hlavní je stále ještě uzavřený, ale lze předpokládáat, že i tam bude nový povrch. Bohužel rozbitý úsek z Paršovic přes Maleník asi hned tak někdo neopraví. Některá místa jsou už solidní tankodrom. :-(

Závěrem moc děkuji Mirkovi, že se uvolil se mnou probdít noc. Při druhém výjezdu na Tesák pěkně svítil, mohl jsem tedy pošetřit baterky ve světle. Udělal též pár pěkných fotek, které připojuji k tomuto článku. Pokusil se sice cvaknout i nějakou noční fotku, ale z toho bohužel nic nebylo.

Ve finále jsem moc rád, že jsem si mohl tahle parádně zajezdit. Z dosaženého času je vidět, že při dobré kondici a pokud by se lépe nachystala podpora, dala by se trať v rámci 24 hodin absolvovat 3x, což by představovalo solidní ultramaraton. Možná k tomu časem i dojde, ale musel bych se do toho pustit v dobré kondici v sezóně. Tenhle pokus byl bez větší přípravy, tzv. z voleje. Zatím mám v hledáčku podobnou akci, ale na trati Krušnotonu, kterou bych chtěl zkusit v příští sezóně. Parametry 500 km a 9300 m převýšení jsou lákavé. Uvidíme!

Závěrem děkuji všem, kteří mě na dálku vyjádřili podporu a drželi palce!

Zpět