Okolo Divoké Orlice - Žamberk 3.6.2017 - výsledky, fotogalerie

V sobotu 3. června jsem se vydal spolu s Mirkem a Edou do Žamberka na první ročník závodu Okolo Divoké Orlice. Závod je zařazený do soutěže Moravského poháru a je vlastně náhradou za zrušený podnik Okolo Pastvin. Ačkoli je to pro nás poměrně z ruky, do krásného kraje pod Orlickými horami jezdím moc rád. V sobotu se navíc udělalo ukázkové cyklistické počasí a na závod jsem se těšil.

Pořadatelé z Cyklo Janoušek připravili fungl novu trať o délce 62 km s převýšením 1500 metrů. Na trati sice nebylo žádné vysloveně horské stoupání, ale úplně lehké to také nebylo. Podařilo se nám přijet do sportovního areálu u koupaliště s dostatečným předstihem a tak jsem měl čas si nastudovat trať závodu. Především mě zajímal poslední úsek trati, který nebyl v propozicích popsán. Ukázalo se, že závěrečný kilometr vede po úzké cyklostezce, na kterou se najíždí kolem průmyslového areálu z výpadovky na Líšnici. Když jsem si úsek projížděl došlo mě, že tady se moc spurtovat nedá a pokud dojedeme ve skupině, bude to spíše poziční boj. Kdo do poslední pětistovky najede první, bude mít velkou výhodu.

Hromadný slavnostní start proběhl o půl jedenácté na náměstí v Žamberku za účasti zástupců organizátora a vedení města, které nad závodem drží ochrannou ruku. Pak jsme se přesunuly do Kunvaldu, kde na zastávce u konzumu měl proběhnout ostrý start po kategoriích. Náš balíček, který vyrazil na trať pět minut po jedenácté, se skládal z kategorií C a D. Věděl jsem, že bude třeba využít jediné delší stoupání za Kunvaldem k nadělení pelotonu, takže před stoupáním jsem se vyvezl za Liborem na čelo závodu. V první půlce jsem si dal na čele interval na maximálce, pak jsem si na chvíli orazil za Liborem a v závěru kopce jsem za to opět vzal. Na vrcholu jsme zůstali vepředu s Liborem a Oldou. Sice se nás pokusilo sjíždět několik jednotlivců, ale začali jsme okamžitě spolupracovat a drželi stále vysoké tempo, takže se k nám už nikdo nedotáhl.

Ve trojici jsme pak absolvovali celý zbytek závodu. V takto výkonnostně vyrovnané skupině nebyl problém udržet vysoké tempo a tím i náskok na zbytek pelotonu. Ukázkovou spolupráci jsem občas pokazil sám, když jsem blbě signalizoval střídání. V krásném údolí Divoké Orlice na polské straně, kterým jsme projížděli v druhé půlce závodu, jsem se občas zakochal a zapomínal, že závodím.

V poslední třetině závodu jsem se začal maličko šetřit, abych byl fit na závěr závodu, který byl rovinatý ale technický, a kde jsem tušil, že proběhne tuhý poziční boj. Po sjezdu z Líšnice k Žamberku jsem se pohyboval na posledním místě a netrpělivě jsem vyhlížel velkou žlutou ceduli „Pneuservis“ u které se odbočovalo k cyklostezce.

Když se konečně vynořila za zatáčkou, vyrazil jsem po levé straně dopředu a do úzké odbočky to zlomil od levé krajnice už z první pozice. Krátký rovný úsek a druhá levá zatáčka. Tady už se silnice zužuje na stezku, ale zatáčka není tak prudká. Zatím jsem si udržoval první pozici, což mě povzbudilo a za druhou zatáčkou jsem to rozjel na maximum. Stále mě nikdo na čele neohrožoval a to už jsem najížděl do zatáčkovité poslední pětistovky. Pomalu mě začínalo docházet, že to můžu udržet až do cíle. Vědomí toho mě dodalo sílu zatáhnout poslední stovky metrů naplno a závod vyhrát.

Neskutečné se stalo skutkem! Kluci pravděpodobně počítali se spurtem v posledních stovkách metrů a útok tak daleko od cíle je maličko zaskočil a nedokázali adekvátně zareagovat. Samozřejmě, měl jsem ten den skvělé nohy, jinak by mě ten dlouhý útok proti tak kvalitním soupeřům nevyšel. O to více mě úspěch těší. Olda se v cíli zlobil, že neměl prostor pro spurt. Přesně to jsem si myslel už před startem, že v závěru se v těch úzkých zatáčkách spurtovat ve vysoké rychlosti prakticky nedá. Je tam vysoké riziko kontaktu a pádu.

Druhé místo tedy uhájil Libor Homola a třetí příčka patří Oldovi Tesařovi. Soupeřům gratuluji a děkuji za pěkný závod!

Přikládám jako obvykle nezbytnou porci informací:

• výsledková listina kategorie C
• můj záznam z Polaru
• trať závodu
• poslední kilometr trati
• fotogalerie Eda Pospíšil

Závěrem patří poděkovat organizátorům závodu, kterými byli Cyklo Janoušek, Město Žamberk a Sk Sokol Žamberk, za pěkný podnik.  Zabezpečení trati bylo perfektní, všude šipky a na klíčových místech vždy stály regulovčíci (velké díky). Před čelem závodu jelo auto Městské policie s majákem a zaváděcí auto, takže pro bezpečnost zúčastněných i nezúčastněných bylo vykonáno maximum. Zázemí závodu je dobře zvolené, v areálu se dá pohodlně zaparkovat a v restauraci Babeta občerstvit. Navíc jsem ocenil, že celá trať byla vedená na silnicích s kvalitním povrchem. Jen je myslím škoda, že když se závodí v horách, tak není na trati ani jeden kopec na malou placku. Přitom v ose závodu se nachází legendární stoupání z Říček v Orlických horách, které se jezdívalo také ve třetí etapě VC Žamberka a kde byla HP. Možná inspirace pro pořadatele na příští ročníky?

Děkuji Mirkovi Miklášovi a Edovi Pospíšilovi za doprovod. Eda spáchal pěknou sérii fotek, ze kterých jsem udělal krátkou fotogalerii. Doufám, že i jim se závod líbil.